Narkotika jsou považována za látky a léky, které jsou schopné změnit psychický a fyzický stav organismu v široké škále od spánku a celkového znehybnění až po euforii a excitaci. Toto populární chápání slova narkotika je tedy více spjato s pozorovanými symptomy než se specifickými účinky narkotik. V oblasti vědy a medicíny je narkotický efekt různých látek definován přesně na základě jejich chemické struktury a biologických mechanismů působících změny v lidském organismu.
Narkotikum je lék vyvolávající závislost, který snižuje bolest, indukuje spánek a může změnit náladu a chování. V medicíně znamenají analgetická narkotika opioidy a vztahují se na všechny přírodní, polosyntetické a syntetické látky, které působí farmakologicky jako morfin, což je primární složka přírodního opia. Opioidy jsou klasifikovány v Seznamu zakázaných látek a metod vydaných WADA jako narkotika. V některých zemích pojem narkotika odpovídá i kokainu, což chemicky není narkotikum. Druhou skupinou látek, nevhodně pojmenovaných jako narkotika, jsou sympatomimetika. Jedná se zpravidla o látky aktivující centrální nervový systém, pomocí katecholaminů (adrenalin a noradrenalin) a jsou zařazeny na seznamu WADA jako stimulancia. Třetí skupina obsahuje látky schopné způsobit psychické změny podobné těm, které se projevují v průběhu psychózy. Tyto látky se nazývají psychomimetika nebo též psychotika či halucinogeny. Patří mezi ně například kanabinoidy a jsou také zařazeny na seznamu WADA jako zvláštní skupina látek.
Morfin a kodein jsou přírodní fenantrenové alkaloidy přítomné v opiu a jsou získávány s 20 dalšími zbývajících alkaloidy z předčasně sklizených tobolek máku (Papaver somniferum). Využitelnost opia v tobolce máku je asi 10 % na morfin, 0,2 % na kodein, 10 % pro noscapine (narcotine) a asi 5 % papaverin. Noskapin a papaverin jsou isocholinové alkaloidy. Obecně lze říci, že fenantrenové deriváty opia vykazují analgetické vlastnosti, zatímco isochinolinové deriváty vykazují spasmolytické vlastnosti.
Opioidy působí přes opiátové receptory, které se nacházejí jak v centrálním tak v periferním nervovém systému. Převládajícím účinekem opiátů je změna činnosti centrálního nervového systému. Periferní analgetické působení narkotika částečně souvisí s účinky na uvolnění histaminu po použití narkotik.
Narkotikum je lék vyvolávající závislost, který snižuje bolest, indukuje spánek a může změnit náladu a chování. V medicíně znamenají analgetická narkotika opioidy a vztahují se na všechny přírodní, polosyntetické a syntetické látky, které působí farmakologicky jako morfin, což je primární složka přírodního opia. Opioidy jsou klasifikovány v Seznamu zakázaných látek a metod vydaných WADA jako narkotika. V některých zemích pojem narkotika odpovídá i kokainu, což chemicky není narkotikum. Druhou skupinou látek, nevhodně pojmenovaných jako narkotika, jsou sympatomimetika. Jedná se zpravidla o látky aktivující centrální nervový systém, pomocí katecholaminů (adrenalin a noradrenalin) a jsou zařazeny na seznamu WADA jako stimulancia. Třetí skupina obsahuje látky schopné způsobit psychické změny podobné těm, které se projevují v průběhu psychózy. Tyto látky se nazývají psychomimetika nebo též psychotika či halucinogeny. Patří mezi ně například kanabinoidy a jsou také zařazeny na seznamu WADA jako zvláštní skupina látek.
Morfin a kodein jsou přírodní fenantrenové alkaloidy přítomné v opiu a jsou získávány s 20 dalšími zbývajících alkaloidy z předčasně sklizených tobolek máku (Papaver somniferum). Využitelnost opia v tobolce máku je asi 10 % na morfin, 0,2 % na kodein, 10 % pro noscapine (narcotine) a asi 5 % papaverin. Noskapin a papaverin jsou isocholinové alkaloidy. Obecně lze říci, že fenantrenové deriváty opia vykazují analgetické vlastnosti, zatímco isochinolinové deriváty vykazují spasmolytické vlastnosti.
Opioidy působí přes opiátové receptory, které se nacházejí jak v centrálním tak v periferním nervovém systému. Převládajícím účinekem opiátů je změna činnosti centrálního nervového systému. Periferní analgetické působení narkotika částečně souvisí s účinky na uvolnění histaminu po použití narkotik.
Crosstalk:
Narkotika
Opioidní receptory se účastní funkce imunitních buněk. Opiátové receptory byly nalezeny na povrchu různých imunitních buněk. Opioidy modulují jak vrozenou, tak získanou imunitní odpověď. Je třeba vzít v úvahu dva možné mechanismy účinků opiátů. První představuje přímé působení opiátů přes opioidní receptory na imunitní buňky; druhý mechanismus by byl zprostředkován nervovým systémem. Modulace imunitního systému opioidem je částečně zprostředkována přímo přes interakci s opioidními receptory, která je vyjádřena několika populacemi imunitních buněk, ale vliv opioidů na imunitní odpověď je také výsledkem účinků těchto léků jak na centrální nervový systém, tak na osu hypotalamus-hypofýza-nadledviny.
Několik studií prokázalo, že kapacita peritoneálních mikrofágů a neutrofilů fagocytovat kvasinky Candida albicans je inhibována po in vivo aplikaci morfinu. Snížení kapacity fagocytů může být zvláště nebezpečné pro sportovce během cvičení, protože v této situaci může být stimulace vrozených imunitních odpovědí zásadní pro prevenci vstupu a udržení mikroorganismu v těle. Účinky narkotik na další populace imunitních buněk jsou také inhibiční, např.:
Několik studií prokázalo, že kapacita peritoneálních mikrofágů a neutrofilů fagocytovat kvasinky Candida albicans je inhibována po in vivo aplikaci morfinu. Snížení kapacity fagocytů může být zvláště nebezpečné pro sportovce během cvičení, protože v této situaci může být stimulace vrozených imunitních odpovědí zásadní pro prevenci vstupu a udržení mikroorganismu v těle. Účinky narkotik na další populace imunitních buněk jsou také inhibiční, např.:
- Potlačení cytotoxické aktivity NK buněk; zvýšení růstu implantovaných nádorů
- Potlačení schopnosti odpovědi lymfocytů na mitogenní stimulaci
- Atrofie tymu
- Snížení počtu T-lymfocytů
- Snížení funkce T-buněk
- Inhibice tvorby protilátek
- Inhibice aktivity B-buněk
- Snížení hladin interferonu.
